Historie Nemocnice v Novém Jičíně - ohlédnutí do minulosti
Počátky stálé nemocniční péče města Nového Jičína spadají do let 1802 - 1804. Před touto dobou byly zřizovány jen příležitostně nouzové nemocnice a to při výskytu větších epidemií, většinou moru a cholery. Jakmile byla epidemie zlikvidována, byly tyto nouzové nemocnice opět zrušeny. Myšlenka na zřízení stálé nemocnice byla tehdy ještě neproveditelná. Stálou péči věnovalo město za normálních dob jen osobám neduživým a starcům v různých chudobincích a starobincích, které byly vydržovány z nadací, darů a odkazů jak peněžních, tak i v nemovitostech.
Na počátku 19. století bylo v Novém Jičíně zaměstnáno až 500 tkalců a služebných v domácnostech. V případě onemocnění nacházeli se v zoufalé situaci nejen tyto osoby, ale též chudí pocestní hledající práci, jakož i nemajetné vrstvy obyvatelstva. Neměli prostředků na zaplacení lékařské pomoci a byli ponecháni svému osudu. Mimoto byli nebezpečím pro ostatní obyvatelstvo z přenášení a rozšiřování nemocí.
Tyto neutěšené poměry vnukly měšťanu Martinu Ritzovi, krejčímu, myšlenku na zřízení nemocnice v Novém Jičíně. Po poradě s některými spoluobčany zveřejnili svůj plán obyvatelstvu, mezi kterými našli mnohé přívržence, ale i odpůrce.
V roce 1802 byla provedena dobrovolná sbírka, která vynesla 1 500 zlatých. Tento obnos však byl naprosto nedostačující a s těžkým srdcem se Martin Ritz vzdával naděje na uskutečnění svého plánu. Náhoda mu však pomohla. V roce 1804 přijel z Brna Josef Dittmann(Edler von Traubenburg) na revizi obecního hospodářství. Byl ubytován v domě Martina Ritze a dověděl se o jeho plánu - vybudovat nemocnici. Dittmann nejenže povzbudil Martina Ritze v jeho snaze, ale stal se horlivým propagátorem jeho myšlenky. Byly uskutečněny další dobrovolné sbírky dům od domu, při slavnostních událostech, přispívalo i obyvatelstvo širokého okolí. Tato sbírka měla značný úspěch a bylo v ní pokračováno až do roku 1806. Její výnos 3066 zl. 35 kr., spolu s výnosem první sbírky 1 500 zl., tvořil finanční základ Martinu Ritzovi a jeho spolupracovníkům v započetí jejich díla.
Ještě v měsíci květnu 1804 byl získán koupí za 1 925 zl. nově vystavěný dům č. 50 na dnešní ulici K Nemocnici a přikoupena k němu zahrada za 60 zl. Vnitřní zařízení bylo s urychlením opatřeno, takže 31. července 1804 byl přijat první pacient.
Nesmírná byla radost Novojičínských obyvatel, že se dílo podařilo. Mohli se pochlubit, že mimo měst Brna a Olomouce žádné jiné město na Moravě nemělo nemocnici. A přece se zřetelem na dnešní poměry - byl to jen nepatrný začátek.
Tehdejší nemocnice byla celkem nepatrná budova. Z čelní strany, obrácené k jihu, vedlo 7 schodů s odpočívadlem, ze kterého byl vchod do vlastní budovy. Uprostřed byla klenutá předsíň. V přední části budovy byly po stranách dvě celkem prostorné místnosti pro nemocné. Kuchyní bylo možno projít do zadní části předsíně, kde byly též po stranách místnosti, z nichž vpravo byl byt pro ošetřovatele, vlevo nemocniční pokoj pro nakažlivé choroby. V suterénu na pravé straně budovy byly dřevěné dveře jako vchod do klenuté, prostorné, sklepní místnosti, sloužící pro uskladnění dřeva a v případě nutnosti 2 části jako provizorní márnice.
V roce 1804 měla nemocnice 6 lůžek. To byl začátek novojičínské nemocnice.
